Umělci
Brandýské Polabí přirostlo k srdci celé řadě umělců, kteří tu nalézali inspiraci pro svou tvorbu v době nedávné i v současnosti. Zajížděl sem malovat největší z českých impresionistů Antonín Slavíček, jehož strýc téhož jména býval v Brandýse farářem a ve Staré Boleslavi kanovníkem, a rodinná pouta vázala k Brandýsu i dalšího významného krajináře Mařákovy školy Ferdinanda Engelmüllera, profesora pražské akademie. Při častých návštěvách za místními umělci tu město a zámek fotografoval Josef Sudek.Výběr nejznámějších osobností výtvarného umění a architektury začíná u umělců renesance, kteří ve městě Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi zdomácněli a zanechali zde svá stavitelská díla - rodák z italského Milána Matteo Borgorelli /asi 1510-1572/, na celý život usazený v Brandýse a zvaný Mistr Mates, a Ettore de Vaccani, známý jako Hektor Vlach. Třetím vyznaným starousedlíkem se pak stal Jakob Seisenegger /1505-1567/, dvorní malíř císaře Ferdinanda I.
V Brandýse od dětství usazený malíř František Xaver Procházka /1887–1950/, známý tvůrce didaktických obrazů zvířat, tu vedle množství krajin a pohledů na město a jeho zákoutí vytvořil i celou řadu zdařilých portrétů osobností z doby přelomu 19. a 20. století. Polabské motivy jako celoživotní téma ztvárňoval ve svých obrazech nezaměnitelné poetiky nestor malířů české moderny 20. století, brandýský rodák Vilém Plocek /1905-2001/. Dalším rodákem byl také krajinář, absolvent prvního ročníku Nejedlého speciálky akademický malíř Josef Olexa /1901-1983/. Spolu s nimi zde tvořili sochař Antonín Štrunc /1871-1947/ a v 2. polovině století dvacátého akademičtí malíři Václav Dlouhý /1923-1989/ a doc. Ladislav Leitgeb / 1920–2005 /, profesor výtvarné pedagogiky , akademičtí sochaři Antonín Kostřík /1930 /, keramik, a Svatopluk Machar /1921–2003/, žák Wagnerův, tvůrce komorních plastik. V rodném Brandýse dnes také tvoří malířka a grafička Jaroslava Bičovská /1945/.
Více: Loyda-Špaček: Hlas domova 2, výtvarné umění a architektura našeho Polabí, Čelákovice 2000
Hudba byla v brandýském Polabí múzou hojně a slavně od nepaměti reprezentovanou celou řadou vynikajících osobností. Se Starou Boleslaví jsou spojeny jedny z prvních záznamů o hudbě v Čechách vůbec – o liturgických zpěvech v legendách o sv. Václavu. U počátků české hudební kultury stojí také postava pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Na Brandýském zámku pobývali další pozoruhodní hudební skladatelé, jimiž byli sami habsburští císaři Ferdinand III. a Leopold I. V nedalekém Novém Vestci zkomponoval v polovině 20. století svá poslední díla Josef Bohuslav Foerster.
Brandýským rodákem byl proslulý flétnista Antonín Paladius / 1798–1813 / a vynikající hudební skladatel generace Národního divadla Karel Šebor / 1843–1903 / , jehož tvorba operní, symfonická, komorní i písňová jej řadila spolu s Bedřichem Smetanou k největším talentům své doby. Hudební život zdejších orchestrů, pěveckých a divadelních spolků byl spjat s činností hudebních škol Josefa Krska /1837–1890/, Josefa Cyrila Sychry
/1859–1935/ a Josefa Čeňka Klazara /1890–1965/. Žákem posledně jmenovaného učitele byl také hudební skladatel Václav Trojan /1907–1983/, který ve Staré Boleslavi prožíval své dětství a mládí. Staroboleslavský rodák Josef Klazar /1929/, hudební skladatel a varhaník, je pokračovatelem školy svého otce. Ze Staré Boleslavi pochází také Ludmila Ledecká /1951/ , primabalerina brněnského divadla. V Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi jsou doma také pěvkyně, sestry Marie a Marta Cihelníkovy /1942/ i další představitelé hudebního interpretačního umění, kteří dosáhli pozoruhodných úspěchů v zahraničí. Významné hudební tradice města však svou mezinárodní proslulostí završuje houslový virtuóz Čeněk Pavlík / 1955/.
Více: Králík J.: Hudebníci v brandýském Polabí
Spisovatelé
Brandýské Polabí je rodným i zamilovaným krajem předních postav české literatury, krásné i odborné. Na nedalekém toušeňském Hrádku, putuje od sv. Václava ze Staré Boleslavi, sepsal část své latinské Vita Caroli císař a král Karel IV. Místopis Staré Boleslavi tu na počátku 19. století sestavil František Ignác Halaška, rektor pražské university a zdejší kapitulní probošt. S humorem zachytil život Židů v brandýském Polabí spisovatel Vojtěch Rakous / Adalbert Österreicher, 1862-1935/. Literární ambice učitelské reprezentují Josef Zdeněk Stehlík /1889-1926/ zakladatel a redaktor vlastivědného sborníku Naše Polabí, Vojta Beneš /1878-1951/, učitel publicista, spolupracovník svého bratra, prezidenta Edvarda Beneše, i Josef Kožíšek /1861-1933/, autor poetických čítanek pro nejmenší. Za častých pobytů psal v zahradách brandýského zámku verše své Magdaleny básník Josef Svatopluk Machar.V Brandýse nad Labem prožil svůj plodný život spisovatel Eduard Petiška /1924 - 1987/, jehož rozsáhlá tvorba básnická i prozaická se svojí nadčasovou kvalitou řadí k předním dílům české literatury 2. poloviny 20. století, a dočkala se řady vydání i překladů do světových jazyků.V Brandýse nad Labem žijící spisovatel Stanislav Rudolf /1932/ je autorem řady próz pro mládež, z nichž nejpopulárnějším dílem se stal Metráček díky své filmové podobě. Básnířka a překladatelka makedonštiny Jarmila Stoičevská /1949/ i básník, prozaik a divadelní autor Eduard Martin /1951/, oba místní rodáci, mají na svém kontě nemálo literárních počinů a vydaných sbírek, a k nim se dnes řadí generačně mladší, ale literárně stejně úspěšný brandýský občan Petr Kukal /1970/, svou tvůrčí orientací především lyrický básník. Staroboleslavský rodák Vladislav Mareš /1925-2004/ svou pozoruhodnou tvorbou životopisných próz dobře reprezentuje spisovatelské snahy regionálních autorů.
Vědci
Svět vědy byl na Brandýse reprezentován předními osobnostmi také už za časů rudolfinské renesance, kdy tu na císařském dvoře pobýval astronom a astrolog Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Kanovníkem staroboleslavské kapituly býval kronikář a obránce jazyka českého, jezuita Bohuslav Balbín a další zdejší vynikající postavou byl představitel humanistické vědy a literatury, exulant Pavel Stránský /1583-1657/, rodák z nedaleké Zápské Stránky, autor díla Res publica Bojema / O státě Českém, Toruň, 1643/.Brandýským rodákem byl matematik a fyzik, univerzitní profesor a zakládající člen České společnosti nauk Jan Tesánek /1728-1788/. Na přelomu 19. a 20. století se ve světě vědy stal známou a uznávanou osobností majitel brandýského zámku arcivévoda Ludvík Salvátor /1847–1915/ z rodiny Toskánských Habsburků. Zanechal rozsáhlé spisovatelské dílo v řadě oborů, od geografie po lingvistiku, a výsledky jeho vědecké činnosti, archeologické i přírodovědné sbírky ze zámku Brandýs nad Labem, kde arcivévoda také zemřel, obohatily v prvních letech Československé republiky fond Národního muzea. V téže době v Brandýse nad Labem žil a pracoval rodák Justin Václav Prášek /1853-1924/, historiograf a orientalista , autor rozsáhlého díla o brandýském okresu. Svoji úspěšnou činností vynálezeckou se zařadil k oboru technických věd i brandýský továrník František Melichar /1842-1907/.
Na poli moderní vědy 2. poloviny 20. století neopakovatelným způsobem vynikl staroboleslavský rodák, světoznámý astronom RNDr. Antonín Bečvář /1901–1965/, tvůrce hvězdných atlasů a zakladatel observatoře na Skalnatém Plese, jeden z mála vědců v národním i světovém měřítku, jejichž jméno nese jeden z kráterů na Měsíci a jedna z nově objevených planetek. Bečvářovo astronomické dílo je podnes užíváno observatořemi po celém světě. V Brandýse nad Labem, kde žil a pracoval, zůstala zachována jeho první hvězdárna.
Více: Loyda-Špaček, Hlas domova 1, Čelákovice 1996
Sportovci
Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bylo působištěm vynikajících osobností v oblasti sportu, z nichž k nejznámějším patří Emil Zátopek, který na lehkoatletickém stadionu v Houštce překonal 17 rekordů - ale málokdo dnes už ví, že na staroboleslavském hřbitově odpočívá jeden ze zakladatelů Sokola Rudolf kníže Thurn-Taxis, pán z Troskova.Významným československým reprezentantem v cyklistice a motocyklových sportech byl staroboleslavský rodák (1910-1938) František Haupt.
Slavným brandýským rodákem pak byl <span style=">František Nekolný /1907-1990/, olympijský vítěz a mistr v boxu ve velterové váze. Sportovní slávu města po celá léta svými úspěchy šíří zejména reprezentanti armádního vodního sportu, olympionici a mistři světa, dnes zejména místní rodáci Jaroslav Volf /1979/, Ondřej Štěpánek /1979/ a Ondřej Synek /1982/ a s nimi Marek Šenk /1974/, mistr Evropy v raftingu. K nejmladší generaci úspěšných sportovců patří brandýský rodák Michal Machota /1991/, mistr profesionální ligy a mistr světa, žák školy bojových umění Taek Won Do – Kwang Gae v Brandýse nad Labem.
Vojáci
Historické vojenské tradice slavného posádkového města Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi do polabského kraje přivedly celou řadu známých a výtečných vojenských osobností. Byli jimi vojevůdci a generálové Daun, Laudon, Lacy či Schwarzenberg a jiní v dobách monarchie.Z doby historicky nedávné jsou s městem pevně spjati hrdinové bojů II. světové války, armádní generál Alois Liška /1895-1977/, generálporučík Jaroslav Selner /1906- 1973/, generálmajor Emil Strankmüller /1902–1988/ a generálporučík Tomáš Sedláček /1918/. Brandýský občan, pilot plukovník in memoriam Jiří Macháček /1915-1941/ položil život za vlast v letecké bitvě o Anglii.
Milan Novák
